Globální ekonomika čelí náročnému období, které může způsobit zpomalení růstu. V případě Česka Mezinárodní měnový fond (MMF) i české ministerstvo financí upravily své prognózy na tento rok, přičemž obě instituce předpokládají nižší růst HDP, než se původně očekávalo. Důvodem jsou především nová cla uvalená Spojenými státy americkými, která jsou nejvyšší za století, a neustálá globální nejistota. Tento výhled znamená, že se země ocitají před výzvami, které mohou ovlivnit nejen tempo růstu, ale i strukturu hospodářské aktivity.

Zpomalení ekonomiky

Nejnovější výhled Mezinárodního měnového fondu, který byl zveřejněn 20. dubna 2025, uvádí, že česká ekonomika by měla v tomto roce dosáhnout 1,6% růstu. I když je to o 0,5 % více než v minulém roce, negativem je, že jde o výrazné zpomalení ve srovnání s odhadem 2,4% růstu HDP, který MMF předpokládal loni v listopadu. Dubnová cla spolu s obchodní a politickou globální nejistotou jsou podle fondu původcem těchto výrazných změn v prognózách hospodářské aktivity.

Měnový fond dále v tomto roce předpokládá pokles míry nezaměstnanosti na 2,5 % a na 2,4 % v příštím roce. Co se týče spotřebitelských cen, ty by se měly zrychlit na 2,5 %, ale rok 2026 by měl přinést pokles k cílové úrovni České národní banky, která činí 2 %.

S podobným odhadem přišlo i ministerstvo

Americká cla, konkrétně na ocel, hliník a automobily, jsou důvodem, proč i české ministerstvo financí upravilo svou prognózu růstu hrubého domácího produktu. Podle vyjádření ministerstva jsou problematické nepřímé dopady cel na zemi prostřednictvím obchodních partnerů, jako jsou Německo, Francie a Itálie, jelikož Česko a USA nemají tak silné přímé obchodní vazby. Ministerstvo nyní očekává, že ekonomika v tomto roce dosáhne růstu na úrovni 2 %. Jde o pokles oproti lednovému odhadu 2,3 %, ale na druhou stranu by se stále jednalo o meziroční zlepšení z 1,1 %. K tomu by měly výrazně přispět výdaje domácností, vyšší aktivita v oblasti investic a veřejných výdajů. Pozitivem je odhad pro příští rok, který počítá s 2,4% růstem HDP.

Snížení předpovědí i pro zbytek světa

Fond ve své zprávě rovněž uvádí, že mohou nastat další problémy v širším mezinárodním měnovém systému a při udržení fiskálních pravidel, přičemž nedávné výzvy spojené s náklady na život a úbytkem pracovní síly mohou nadále omezovat jakýkoli další růst. Náročným obdobím mohou projít i velké ekonomiky, které se dosud dokázaly vyrovnat s makroekonomickou nejistotou, jelikož se mohou dostat do stadia, kdy nebudou schopny splácet dluhy. Co se týče globální ekonomiky, zde MMF revidoval svůj odhad směrem dolů z 3,3 %, přičemž v tomto roce by mělo jít o nárůst o 2,8 % a 3 % v roce 2026. Při pohledu na některé země, v případě sousedního Slovenska by jeho HDP mělo vzrůst o 1,3 %, v Maďarsku by to mělo být 1,4 % a polská ekonomika by měla přidat až 3,2 %. Co se týče USA, zde byl růst revidován až o 0,9 % dolů na 1,8 % a v případě druhé největší ekonomiky, Číny, by se měl zpomalit na 4 % z 5 % v roce 2024.

Je zapotřebí spolupráce

Podle MMF si cesta k obnovení stability a k řešení dluhových problémů vyžaduje koordinaci a jasnou vizi mezi zeměmi. Centrální banky by rovněž měly pokračovat v úpravách měnové politiky, aby byla zajištěna cenová a finanční rovnováha, přičemž je důležité obnovit fiskální prostor a realizovat strukturální reformy ke snížení rozdílů mezi zeměmi. Změny v demografii a migračních politikách mají velký dopad na hospodářské vyhlídky jak rozvinutých, tak rozvojových zemí.

Zdroje:

https://www.e15.cz/ekonomika/trumpova-celni-politika-uz-ma-dalsi-vazne-dopady-mmf-zhorsil-letosni-vyhled-rustu-globalni-i-ceske-ekonomiky-1424043

https://www.imf.org/external/datamapper/profile/CZE

https://www.trend.sk/spravy/ceske-ministerstvo-financii-znizilo-odhad-rastu-ekonomiky-pre-cla-aj-nemecko